Když nevím co dřív aneb Síla priorit

Fotografie od uživatele Alina Vilchenko ze služby Pexels
Fotografie od Alina Vilchenko.

Myslím, že od nepaměti jsem byla ten typ člověka, který chtěl dělat velké množství věcí. A poslední léta se to opravdu stupňuje a neskutečně rychle se nadchnu pro cokoliv. Chtěla bych tolik věcí umět, tolik toho zkusit, tolika činnostem se věnovat, v tolika věcech být dobrá. Ale nejde to.

 

V čem je chyba?

Až donedávna jsem žila v přesvědčení, že to je jen díky mé neschopnosti si věci dobře zorganizovat. Stačí mít dobrý plán a všechno zvládnu. Jenže pořád to na něčem ztroskotávalo a namísto toho, abych alespoň něco dělala, jsem vlastně nedělala nic a postupem času se ty věci akorát nabalovaly na sebe jako sněhová koule.

 

Dnes už začínám chápat, v čem je zakopaný pes. Nedokázala jsem si vytyčit priority. Chtěla jsem víc číst. Pustit se konečně do kaligrafie. Vzdělávat se v oboru. Učit se lépe fotit. Vytvářet vzdělávací aktivity a hračky pro děti. Věnovat se akvarelu. Psát na blog. Účastnit se inspirativních online kurzů. Přispívat pravidelně na Instagram. Dát si dohromady bolavá záda. Věnovat se práci, jak to jen jde. Každý den vařit čerstvá jídla. Meditovat. Pravidelně uklízet. A tak dál. Jenže. To nejde. Zvlášť s malými dětmi. A nakonec i bez nich, když toho na bedrech nosíte moc.


Nechci tím říct, že správná organizace času není podstatná. To vůbec. Je společně s pílí a odhodláním alfou a omegou toho, abychom v čemkoliv uspěli. Ale když nevíte, co dělat a rozhodujete se v daný moment nad mnoha možnostmi, čas utíká. Proto je třeba mít nejprve jasno, čemu se chcete věnovat.

 

Vybrat si to, co má smysl

A to je pro mě kámen úrazu. Je pro mě ohromně těžké přijmout, že si musím vybrat. Že něco, co mě třeba moc láká, musím teď nechat na chvíli jít. Abych měla více času na to věnovat se tomu, co je opravdu důležité a přináší mi smysl. Stále se to učím a jsem vlastně na samotném začátku. Velkou inspirací je mi můj muž, který mě na tuhle myšlenku dovedl. "Určil jsem si priority," řekl, když skončil s některými svými oblíbenými aktivitami, aby mohl víc energie vkládat do projektů, které mu dávají smysl. Všechno by zkrátka nedokázal dělat pořádně.


A mě to také došlo, že to je ono. Priority, které jsem neměla nikdy nastavené. Moje pozornost se pak tříštila do tisíců malých střípků, které ale v konečném důsledku nevytvořily působivý obraz.

 

Proč vám to píšu? Třeba jste na tom podobně jako já. Máte chuť toho dělat tolik, ale nevíte vlastně s čím začít a kdy se tomu věnovat. Nějak vám ten čas klouže mezi prsty jako špageta od oleje. Třeba i vy jste narazili na to, že chcete větší kus koláče, než jaký zvládnete sníst. Jenže všude platí stejné pravidlo. Vždy kousek po kousku.

 

A nakonec určit priority nemusí být složité.

  1. Sepište si všechno, čemu byste se chtěli věnovat. Nelekněte se, že toho bude třeba moc.
  2. Projděte činnost po činnosti. Zamyslete se, jak moc je pro vás důležitá a jestli ji opravdu chcete, nebo jen cítíte, že se to od vás očekává či to "dělají všichni". Takové aktivity vyřaďte.
  3. Následně přiřaďte jednotlivým činnostem důležitost v rozmezí 1 – 3 (kdy 1 má nejvyšší prioritu).
  4. Vyberte si pro začátek několik činností s nejvyšší prioritou.
  5. Zhodnoťte, kolik času jim můžete během týdne věnovat.
  6. Ideálně si je rovnou naplánujte do diáře.

 

Neznamená to, že se ostatních věcí musíte nadobro vzdát. Přijde ten správný čas. Třeba až budete mít zajeté různé rituály v činnostech, které jsou pro vás nejdůležitější. Až budete mít víc volného času. Až doděláte nějaký projekt, který už nechcete odkládat.  

 

Abych vám dala konkrétní příklad, tak pro mě je teď jednou z nejvyšších priorit zpracovat fotografie dětí. Projít je a roztřídit do složek, nechat je vytisknout, roztřídit do alb, doplnit o popisky a dozdobit stránky. Je to práce na několik měsíců a vím, že pro to budu muset obětovat mnoho času, který bych mohla věnovat něčemu jinému. Ale zároveň vím, že to je pro mě natolik důležité, že mnoho dalších aktivit teď počká. ❤️

 

 

4 komentáře

  1. V tomhle popisu se naprosto vidím. Mám to dost podobně. Mám tolik nápadů a nadchnu se pro tolik věcí. Mám pocit, že bych chtěla dělat tolik věcí. Jenže možná, že to je jenom pocit a doopravdy to nechci, kdo ví. Když něco opravdu chci, většinou se do toho pustím - pokud je to tedy snadno realizovatelné. Je rozdíl začít dělat třeba macramé a otevřít si kavárnu, žejo :) Ale máš pravdu, je to o prioritách - a popravdě i na ty je potřeba si udělat čas, aby si je člověk s rozmyslem seřadil :) S dětmi jsou ty špagety od oleje o to klouzavější, protože někdy si ten čas prostě nenaplánujeme :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eli, přesně tak - i ve mě bojuje ta myšlenka "chci to opravdu dělat?" Některé věci mám v "TO DO listu" už taaak dlouho a možná máš pravdu, že kdybych je skutečně chtěla dělat, nějak si ten čas prostě najdu. No je to téma s velkým T zkrátka! :)

      Vymazat
  2. To tiež mávam, ja si hlavne kúpim milión kurzov, potom sú tu prednášky atď a už neviem čo prvé. Tak si potom volím tému mesiaca a idem postupne. A keď mám veľa úloh tak to robím tak nejako podobne ako ty. Niekedy mám aj veľa končíkov a to už potom tiež nestíham.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janko, mám to úplně stejně s těmi kurzy. V poslední době se s nimi roztrhl pytel a já se musela do všech zaregistrovat. Byly to obvykle kurzy zdarma, jen "za feedback", ale najdou se mezi nimi i nějaké placené. Až teprve v nedávné době jsem si uvědomila, že přestože mě to fakt moc zajímá, musí to jít stranou, protože teď na to zkrátka není prostor. Možná až si dám nějaké jiné věci dopořádku a naučím se líp pracovat s časem, tak pak možná. Ale bylo to těžké rozhodování, protože mě to tak láká. Ostatně jako tisíc jiných věcí! :)) Ať se daří!

      Vymazat