Její smích


Když se stanete rodiči, budou vás najednou dojímat i zdánlivé maličkosti. Rána, v nichž otevřete oči a první, co vidíte, je její upřený pohled. Večery, kdy usínáte a držíte ji za maličkou ručičku. Cítíte, jak pár centimetrů od vás oddychuje, a přemýšlíte, co se jí asi zdá a jestli jste v tom snu i vy. Když vám sama nabídne nožičku, jakmile vidí, že ji budete oblékat punčošky. Maličkosti, které se vám nesmazatelně vryjí pod kůži jako tetování a při každé vzpomínce na ně ucítíte slabost v kolenou a tam někde na duši.

Když se naše holčička narodila, plakala jsem dojetím snad neustále. Byl to cit, se kterým jsem se ještě nikdy nesetkala a vůbec jsem nevěděla, jak s ním naložit. Vzpomínám si, jak se ve sprše slzy mísily s vodou a sprchovým gelem a vůbec to nešlo zastavit. V tu chvíli jsem pochopila význam pojmu slzy štěstí. Vůbec jsem netušila, že mateřská láska může být tak silná. Že srdce může být tak plné, až přetéká.

Zůstalo mi to. I když už dojetím ve sprše nepláču tak často, stále se mi třesou koutky a lesknou oči v nepředvídatelných chvílích. Přichází to najednou. Znenadání. A tak třeba ve chvíli, kdy ji honím po celém bytě a ona výská nadšením, mám chuť se zase schovat do sprchy a brečet jako tehdy, když jí byla velikost 56 zoufale velká.

Asi nejvíc to zažívám ve chvílích, kdy se směje. Smích vašeho dítěte je asi to nejhezčí, co kdy uslyšíte. Když se směje, vím, že svět je v pořádku. Když se směje, mám chuť ji obejmout tak pevně, až přestane na mikrosekundu dýchat. Když se směje, zapomenu na všechno nesplněné, co jsem si v životě přála. Protože to právě nastalo. Smích vašeho dítěte vám odpovídá na otázku Má můj život vůbec smysl?

Už asi napořád budu máma, co se dojímá. Plačka, co utíká do sprchy a musí si dávat pozor, aby se jí hlas netřásl až příliš. Ale díkybohu za to. Díky za ten život, kdy mohu potají stírat slzy štěstí.

Fotografovala nás Lada Dobiášová.

Adventní věnec | Krok za krokem s Oringlí


Adventní věnce – velké téma blížícího se svátečního období. Dost možná se týká i vás. :)

My jsme měli dlouhá léta minimalistický věnec nevěnec. Na podlouhlý tác z IKEA jsem položila čtyři velké svíčky, volné místo na tácu zasypala různými přírodními dekoracemi a tím bylo hotovo. Řekla bych, že to nevypadalo zle. :) Letos jsem si ale poprvé řekla, že bychom mohli mít něco tradičnějšího a začala bádat nad věncem, který bude věnec skutečně připomínat. :)

Jenže zasekla jsem se hned zkraje. Jak na to? Kde pořídím materiál? Mám ulovit hotový věnec na adventních trzích, nebo si udělat něco vlastního? A když už se pustím do něčeho svého, proboha, jak se to vlastně dělá?  :)

Naštěstí jsem si vzpomněla, že moje oblíbená blogerka, úžasná ilustrátorka s citem pro detail a talentovaná lektorka věnečkových workshopů Péťa Řehová alias Oringle by mi vlastně mohla pomoci. Pomohla, UF!

Rozhovor s Petrou A. Řehovou alias Oringlí, lektorkou floristických workshopů

Co bych si měla ujasnit ještě předtím, než se pustím do výroby adventního věnce?

Určitě styl a barevné ladění věnce. Někdo má raději glamour, někdo minimalismus, já osobně jsem pro přírodní styl a s tím bych tě i ráda seznámila. Myslím, že příroda nabízí ty nejkrásnější dekorace, které se hodí do jakéhokoliv interiéru.

Tak, představu už mám. Co všechno budu potřebovat?

Z pracovních pomůcek se neobejdeš bez ostrých nůžek nebo zahradnických kleští, aranžovacího drátku, obyčejného režného provázku, tavné pistole a lepidlových nábojů do ní.

Zbytek, od základu věnce, až po zdobení, najdeš venku, v přírodě. Já na sváteční věnce myslím už od léta, kdy sbírám a suším zdobení, které letní příroda nabízí, ale i teď, v zimě, se dá všechno potřebné nasbírat venku. Všimla sis třeba někdy, jak pestrobarevné a krásné jsou větve různých keřů?

Vím, že zrovna cena je hodně individuální. Nicméně dá se obecně říct, na kolik takový věnec vyjde? 

Hele, pokud máš doma tavnou pistoli, vyjde tě výroba věnce na pár korun. A jen pro představu, nejlevnější tavná pistole se dá pořídit v obyčejném papírnictví už kolem 75 korun. Tu třeba používám já a úplně mi stačí. Balíček nábojů do ní se pohybuje kolem 70 korun. Zelený aranžovací drátek seženeš třeba v OBI a špulka stojí kolem 50 Kč. Klubko jutového provázku seženeš taky v každém papíráku a bude tě stát kolem 35 Kč. To všechno ti vydrží klidně na několik desítek věnců…

Já mám všechny pomůcky neustále doma, takže co se týká materiálu, nestojí mě věnec vlastně nic. Investuju „jen“ svůj čas, a toho je potřeba hodně.

Ačkoliv, málem bych zapomněla na svíčky…😊 Ty by se na adventní věnec docela hodily, že? No jo, tak pak ještě teda cena za ně, a ta může být různá, podle toho, jaké si vybereš.

První krok je vždy nejtěžší. Takže s čím vlastně začít?

Výroba věnce se dá shrnout do čtyř základních kroků. Prvním z nich je určitě SBĚR. Protože nejprve si musíme nasbírat materiál na tvoření, že jo…😊. Obuj si pořádné boty, uvaž šálu kolem krku, vezmi nůžky a jdeme ven, na procházku!

Na základ věnce nasbíráme březové větvičky nebo šlahouny psího vína. Na zelené motání hledáme rostliny, které seschnou do krásy a neztratí barvu. Z jehličnanů jsou lepší různé túje, třeba smrk rychle opadává. Parádní je i jmelí, šlahouny břečťanu, větvičky buxusu a nádherně vypadá borůvčí bez listí. Ale pozor, to je chráněné, takže trhat maximálně někde na zahradě, v lese se to nesmí… Dívej se i po už zmíněných větvích různých stromů či keřů. Některé větve jsou červené, jiné do oranžova, další svěže zelené, to všechno udělá ve věnci velkou parádu.

V předzimní přírodě na zdobení můžeš nasbírat různé šišky a ořechy, v lese i stříbřité lišejníky. Příští léto si můžeš nashromáždit a nasušit zelené klasy obilí, levanduli, makovice. Krásné jsou kouličky bodláku bělotrnu nebo sušená hortenzie. Z pomerančové kůry si můžeš vykrájet a usušit oranžová srdíčka či hvězdičky pro oživení. A jestli pečeš perníčky, udělej si pár malých tvarů, na věnci vypadají krásně. Další nápady na zdobení máš přímo na fotkách…😉

Dobře, mám doma hromadu materiálu, co dál?

Jdeme na krok číslo dva – VÝROBU KORPUSU. Slaměný základ se dá koupit v květinářství, ale přijde mi to zbytečné, když si ho můžeš docela jednoduše vyrobit. O takových těch polystyrenových příšernostech se ani nezmiňuju, ty jsou prostě fuj 😊.

Já vždycky o podzimu na mámině zahradě strhávám šlahouny psího vína. Mamka je spokojená, že má uklizenou zahradu, protože by to stejně musela udělat, a já mám základy na věnečky. Dokud jsou šlahouny čerstvé, jsou krásně ohebné a poddajné, takže si z nich připravím kruhy, které mi vydrží klidně až do jara. Pokud nemáš přístup k psímu vínu, určitě se dostaneš k březovým větvičkám, které ti poslouží stejně dobře. U břízy sbírej jenom takové ty nejtenčí větvičky, silnější se špatně tvarují.

Nic na tom není. Uchopíš třeba šest šlahounů a zkroutíš je do kruhového tvaru. Svážeš je pevně jutovým provázkem na místě překryvu, a pak ještě aspoň na dalších dvou místech. Pokud šlahouny nejsou dost dlouhé, udělej dva půlkruhy, a ty svaž k sobě. Když máš základní kruh, přivazuj další svazky šlahounů, dokud není věnec dost mohutný. Čím mohutnější základ, tím mohutnější bude samotný věnec. Průměr korpusu zvol podle toho, jak velký věnec budeš chtít. Na workshopech byly dámy překvapené, že se jim korpus zdál malý, a pak z něho vznikl věnec-obr, protože dalšími „surovinami“ hodně nabyl na objemu…



A teď už budeme zdobit?

Jak se to vezme. Vlastně ano, protože když si dáš záležet na zeleném podkladu věnce, může být krásný i bez dalších dekorací. To je třeba tip pro minimalisty, kteří už další barvy nechtějí… Třetí krok je tedy MOTÁNÍ ZELENĚ.

Na vrchní stranu korpusu budeme drátkem připevňovat větvičky. Ustřihni si dostatečně dlouhý drátek, přepásej jím větvičku a na spodní straně přivaž nebo zakruť. Pravidelně střídej různé druhy zeleně, dodá mu to šmrnc a zajímavou strukturu. Opleť celý kruh. Špičky větviček pokládej vždy ve stejném směru, aby nebyl věnec příliš „rozcuchaný“. Drátky se schovají pod další vrstvu zeleného, nemusíš se bát, že by byly vidět. Pokud chceš přidat věnci na mohutnosti nebo ti některé místo připadá chudší než ta další, využij už použitých drátků, a větvičky za ně prostě zastrč. Nakonec můžeš věnec obmotat několika šlahouny břečťanu kolem dokola.

No, a teď už opravdu budeme zdobit. Krok čtvrtý – ZDOBENÍ. Ozdoby se stopkou zastrkuj za již použité drátky. Ostatní přilep tavnou pistolí. Já mám nejraději zdobení „cik cak“. Ozdoby „rozhoď“ po celé ploše věnce, aby vypadaly nahodile umístěné, ale přitom se pravidelně opakovaly. Nadbytečné lepidlo sloupni, až zchladne, na horké v žádném případě nesahej. Nitky z něho taky otrhej, až vychladnou. Pozor, nepopal se.

Svíčky se obvykle umisťují na kovové bodce přímo na věnec, navrhuji ale raději bezpečnější variantu. Najdi si nějakou nízkou skleněnou nádobku, která vejde do středu věnce. Naplň jí do ¾ solí, a do soli zapíchni dlouhé vysoké svíce. Kdybys chtěla raději širší svíce, tak je prostě jen polož na podložku do středu věnce…


Prozradíš mi nějaké své fígle, které se ti při motání věnců osvědčily? 

Nejdůležitější dvě ingredience pro výrobu věnců jsou: trpělivost a dostatek materiálu. Na kurzech se často setkávám s tím, že se účastnice vzdávají příliš brzy. Každý věneček ze začátku vypadá jako opelichané kuře 😊. Chce to prostě jen dostatek péče, aby se z něho stala překrásná labuť 😊. A taky se nebát množství materiálu, které použijeme. Pracujeme s přírodninami, zelení, z tohohle kýč prostě nevznikne…


Je něco, na co bych si měla dát velký pozor?

Při sběru dej pozor na „nemocné“ rostlinky. Větvičky se mšicemi určitě netrhej. Taky se připrav na to, že si se zelení domů doneseš občas nějakou tu mušku nebo pavoučka. Breberky k přírodě patří, nedá se nic dělat 😊. A pak si dej určitě pozor na to horké lepidlo, aby ti neproteklo skrz lístky na prsty. Fakt to bolí…

A taky mám jednu prosbu. Výroba takovýchto věnců je veskrze ekologická. Není třeba nic dovážet z ciziny, skoro vše se časem rozpadne třeba na kompostu. Aby byl věnec opravdu „ekologický“, sbírej rostlinky šetrně, z více keřů a stromů, určitě „neškubej“ celou květinu, aby neuhynula…

Tak a mám hotovo. Jak o věnec pečovat, aby mi vydržel celý advent? :)

Přesně, ty už máš odpracováno, teď je to hlavně na věnci, aby těšil a zdobil 😊. Použiješ-li doporučené rostliny, a zdobení, které neztrácí barvu či nehnije, bude tě věnec těšit po celou dobu adventu, a vydrží klidně až do ledna. Lepší je nedávat ho přímo k topení. Obecně platí, čím chladnější prostředí, tím déle věnec vydrží.

Doufám, že sis aranžování užila. Práce s živým materiálem je neskutečně příjemný a voňavý relax. Miluju, když ženské z mých workshopů odchází nadšené, a potom mi posílají fotky dalších svých výtvorů. Ženy a květiny, to k sobě tak nějak patří… Věřím, že se také ty přidáš do naší květinové „sekty“ 😊.



Více o Pétě a její tvorbě najdete na webových stránkách U Oringle. 
Veškeré věnce na fotografiích jsou dílem Péti. Děkuji za možnost zveřejnění! ♥

Diáře 2018 | Velká dávka inspirace



A je to tady zase! Nový rok a s ním i nový diář.

Začátky mám veskrze ráda. Vzbuzují tolik nadějí, že tentokrát to bude jiné. Miluju ten nepopsaný list, který čeká na všechny plány, touhy a představy. Ovšem letos fakt nevím, který diář mi bude dělat společnost v roce 2018. Mísí se ve mně touha po něčem útlém, co se hravě ztratí na dně přebalovací tašky, ale i buclatém, do čeho se vejde fakt úplně všechno a ještě zbude místo. Babo raď!

A co vy? Měli jste jasno hned, anebo také stále váháte? :) 

A Cup of Style diář


Už druhým rokem mají holky z blogu A Cup of Style svůj diář. Tentokrát nově ve dvou velikostech. Běžnější formát diáře - A5 - v sobě skrývá i mnoho motivačních článků a místa pro sepsání všech svých snů. Pokud však chcete něco spíše do kapsy, sáhněte po menší verzi ve formátu A6.

Více informací o diářích A cup of Style najdete zde.


Albi


Přiznám se, že Albi diáře zrovna nevyhledávám. Už jsem je párkrát měla, ale stejně jsem během roku sklouzla k něčemu jinému. Nicméně myslím, že se tentokrát vyšvihli a obálky diářů na rok 2018 jsou povedené. Možná proto, že miluju kombinaci zlaté a černé. Pokud nechcete investovat do diáře mnoho peněz, koukněte se po nich!

Více informací o diářích Albi najdete zde. 


BG Photography


Diáře fotografky Barbory Grünwaldové jsou pro rok 2018 k mání v šesti motivech, mají kroužkovou vazbu a jsou ručně vázané. Ideální pro ty, kteří milují čistý minimalistický styl. Moc se mi na nich líbí, že použitý papír uvnitř diáře je recyklovatelný a že koupí tohoto diáře podpoříte i sociální firmu, která dává pracovní příležitost lidem, jež těžce hledají uplatnění na trhu práce. Po celý rok vás tak může hřát dobrý pocit.

Více informací o diářch BG Photography najdete zde.


Inspirace | České printables ke stažení zdarma

Přináším rychlý přehled toho, co mě zaujalo na internetových vlnách. Šest krásný tiskovin ke stažení zdarma a tisíceré díky všem designérům, kteří se o ně s námi všemi podělili! A pokud byste chtěli pravidelný přísun takových pokladů, napište mi do komentářů. :)

1. TO DO list


Hromadí se vám povinnosti? Zatočte s nimi. Díky tomuto fajn TO DO listu si můžete udělat seznam všech úkolů, které je třeba udělat. A odškrtávat. To je ostatně věc, kterou mám já nejraději. Máte to taky tak? :)

TO DO list ke stažení zde


NÁVOD NA BLOG | Jak propojit blog s Instagramem?


A máme tady další návod na blog :) Tentokrát na téma, jak propojit blog s Instagramem. Testovala jsem pro vás poměrně dost online nástrojů a nejvíce mi vyhovuje Lightwidget. Vše v něm nastavíte během pár minut. A navíc se mi líbí i to, že po kliknutí na fotografii, která vás zaujme, se okamžitě přesunete přímo na Instagram a ne na nějaký meziprostor, jako je to například u Snapwidgetu. Sami se přesvědčte, že je to tak snadné!

PŘEČTENO | Kreativní písmo - jak na to


Krasopísmo – to je velký trend. V poslední době nastal boom kurzů krasopisu a lidé se mohou zbláznit z krásných fotografií na Instagramu, ve kterých hraje prim kaligrafický um. Upřímně – patřím mezi ně, ale už pěknou řádku let. Je to pastva pro oči! A když jsem si mohla toto umění trochu osahat na kurzu Fixy a štětce, který pořádala Renáta Gebauerová ze studia Renchinchay, naprosto si mě získalo. Vzdávám hold všem, kteří ho ovládají a třeba jednou… budu patřit mezi ně :)

Právě v pravou chvíli, snad jen pár dní před kurzem, jsem narazila na knihu Kreativní písmo – Jak na to. Jakou radost jsem měla, když mi ji nakladatelství Slovart poslalo k recenzi. A jaká je? Plná konkrétních návodů na první tahy, volných stránek k procvičování a důvtipných tipů, jak kouzlit písmem a vytvořit hotová umělecká díla. Třeba krásný hrnek na ranní kávu, tabuli s večerním menu či originální prostírání.

Co mě zaujalo nejvíce (a vás by mohlo taky)

Nejvíce přinosné jsou pro mě coby začátečníka první dvě kapitoly (z celkových čtyř) – Moderní kaligrafie a Ilustrované písmo. Líbí se mi, že se autorky věnovaly i teoretické části doplněné o názorné ilustrace. Obzvlášť v první kapitole jsou tahy jasně znázorněny a myslím, že princip kaligrafie – při tazích směrem dolů uplatňujeme tlak, při tazích nahoru jen zlehka kloužeme po papíru – je vysvětlený perfektně.


Druhá kapitola – Ilustrované písmo –  je už o trochu složitějších technikách. Vypíchnout musím dobře popsaný převod ručního písma do digitální podoby, techniky psaní do bloku, iluminaci i tečkovací techniku (tímto zdravím Terezku, která je v tom mistr!).

Další dvě kapitoly – Psaní křídou a Písmo a ruční práce – jsou pro mě zatím spíše inspirací do budoucna. Ruku na srdce – začátečník je štěstím bez sebe, že zvládne napsat fixou své jméno, natož aby vytvářel umělecká díla křídou na tabuli. Právě kapitolu Psaní křídou vnímám spíše jako doplňkovou kapitolou "pro zajímavost", co všechno je možné s velkou pílí dokázat. Daleko bližší je mi ale poslední kapitola Písmo a ruční práce, která obsahuje praktické ukázky, co vznikne spojením krasopisu a rukodělné činnosti. Nejvíce mě zaujaly dárkové štítky s věnováním a ubrousky s monogramem. Už mám jasno, jak budou vypadat vánoční dárky! :)


5× ANO pro tuto knihu (shrnutí pro ty, co nechtějí číst):

  • Obálky knihy – na první pohled hravá a trefná
  • Kvalitní papír – černý fix ustojí vaše pokusy
  • Krásné ilustrace – dodávají publikaci lehkost
  • Tuny nápadů – studnice inspirace, která nikdy nevyschne
  • Návody krok-za-krokem – využijí začátečníci i pokročilí


Máte si ji pořídit?

Pokud vás vlna krasopisu nenechala chladné, myslím, že rozhodně! Na českém trhu zkrátka taková interaktivní kniha chyběla, takže jsem ráda, že nakladatelství Slovart přišlo s překladem v ten správný čas. Nejsem si ale úplně jistá, jestli se pouze s ní naučíte umění krasopísma. Zejména pak základy, které jsou klíčoví. Přestože autorky na procvičování základních tahů a písmen myslely, nebýt účasti na kurzu, jsem asi trochu ztracená.

Proto pokud vás krasopis zaujal, zkuste se poohlédnout i po nějakém kurzu – většinou trvá 3–4 hodiny a vyjde vás přibližně na 1 300 Kč.  V ceně bývají i pracovní listy, základní sada psacích potřeb a hlavně neocenitelné rady do začátku a konkrétní tipy, co pořídit v českých obchodech, o kterých se v knize amerických autorek pochopitelně nedočtete. Po absolvování kurzu dokážete totiž potenciál této publikace využít daleko více!


Kdo nabízí kurzy kaligrafie


Ještě jednou děkuji nakladatelství Slovart za možnost recenze!