Být mámou


Jakoby to bylo před týdnem. A přitom už je to rok.  Stojím rozespalá v koupelně a koukám se na ten bílý proužek. Podivně se zabarvuje, tak si říkám, že jde asi o vadný kus a už se těším, až se vrátím zpátky do vyhřáté postele. A pak se najednou objevily dvě čárky. Vesmír říká: "Tak jsem pro vás našel duši, která by k vám pasovala."

Často jsem si představovala, jaké to asi bude, až budu mámou. Dva culíky, pruhované punčocháče, malé paže, které mě pevně svírají okolo krku a nepustí. Modré oči po tátovi, dlouhé prsty po mámě a úsměv, ze kterého se mi budou podlamovat kolena, a budu mít pocit, že přesně takhle se usmívají andělé. Realita je přesně taková, a přesto jiná.

Být mámou, to je velká věc. Hluboká lidská zkušenost. Ten nejtěžší úkol, který vám život připravil. Být mámou, to je dobrovolně se vzdát kousku svého srdce a vložit ho do jiného těla. Být mámou, to je opatrovat duši v těle, které vzniklo z velké lásky. Je to ryzí podoba lásky, která nežádá nic víc než být. Ráno, když si tělo odpočalo a chce objevovat to, co my už dávno známe, i v noci, když žádá o další objetí.

Být mámou, to je zas a znovu vstát, i když už máte pocit, že nemůžete. Utěšovat rozbouřené moře v očích. Nabírat novou sílu pod proudem horké sprchy. Štěrkat až do zbláznění hračkou, pozorovat přitom soustředěné oči a krást sílu z náznaků úsměvu. Držet pevně v náruči a utěšovat třesoucí se tělo. Utírat vlastní slzy ve chvíli, kdy vás nikdo nevidí, a pak se znovu smát. Být mámou, to je překonat fakt, že život s dítětem je docela jiný, než jak jste si ho představovaly.

Život s dítětem je opravdový. Syrový. Umí pořádně zacloumat s vámi samotnými i se vztahy s lidmi, které milujete. Ale jedno vím jistě. Je to pravděpodobně to nejlepší, co vás kdy potká.

15 komentářů

  1. Krásně napsáno, líp bych to nevyjádřila :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásny článok, taký od srdca. Aké to je byť mamou, pochopia len tie, ktore nou už su...

    OdpovědětVymazat
  3. lepšie sa to napísať asi ani nedalo ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  4. Není co dodat...krásně napsáno!

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné, Silvi! Užívejte!!!!

    OdpovědětVymazat
  6. To je nádherné! :) Určitě to musí být jedinečný pocit, takový, který sice popíšeme, ale tak úplně popsat nejde. Takové pocity jsou nejlepší. :) Spíše nejsilnější. :)
    Měj se krásně! ♥︎
    THE WORLD BY MARIA

    OdpovědětVymazat
  7. Je to popsane naprosto presne! Nejlepsi na tom ovsem je, ze pochopit se to da stejne jenom na zaklade osobni zkusenosti. A muzu rict, videla jsem se opravdu za kazdym slovem! :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to je přenádherně napsané. :) Měla bys na tento styl psát častěji. :)

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  9. Nádherně napsané. Poslala jsem to mámě, tak snad nebude brečet.♥

    OdpovědětVymazat
  10. Krásně napsané a naprosto výstižné. Tyhle pocity jsou ale bohužel nepřenosné, ty si musí každý zažít sám. Víc takových krásných článků ❤

    OdpovědětVymazat
  11. Na to není co napsat, krásný ♥

    OdpovědětVymazat
  12. Nádherně napsané. Na to, že chci ještě tak 4-5 let počkat, tak po přečtení článku bych do toho šla snad hned! ❤️

    Travel with Marky || Život v Americe

    OdpovědětVymazat
  13. Je jedno, že mi na nose vyrašil pupínek, na tváři zůstala šmouha od řasenky, po porodu mám stále pupek a celý den jsem v pyžamu. Ona mě miluje právě teď, v tuto chvíli a bezmezně. Jsem máma :)
    I o něm napíšu. To už je skoro puboš, který mi říká, že mám pod okem řasenku, rozcuchané vlasy a že bych měla začít trochu cvičit, abych do plavek shodila to břicho :D Jsem máma.

    OdpovědětVymazat
  14. Překrásně napsané! Za sebe škrtám to slovo "pravděpodobně" v poslední větě. Myslela jsem, že už jsem s miminkem nejšťastnější, ale s druhým je to už euforie. Uff, to jsem se dojala :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost! ♥