V pohádce

via weheartit.com
Jsem z těch, co pro lásku žijí. Co nosí v batůžcích modré z nebe a v náruči čerstvé sušenky. Pro jeden úsměv. Jeho.

Jsem z těch, kteří umřít hned teď, umřeli by šťastní. Že mohli poznat toho, kdo se pro ně narodil. Toho, kdo je dokáže udělat šťastnými svou přítomností. Jedinou pusou do vlasů. Toho pravého.

Kdysi jsem četla, že zamilovanost je jen dočasný stav. Že končí po několika měsících nebo tak nějak. Jsem s božským dva roky. Mám pocit, že jich je nejméně dvacet a nikdy jsem nebyla více šťastná. Jsem zamilovaná víc než před dvěma lety. Víc, než kdykoliv jindy. Je přesně tím, co potřebuji. Co chci. Co jsem hledala. Je to jako když si nakreslíte na list papíru pastelkami prince na bílém koni a on v té změti malovánek, které Vaše maminka pyšně uschovala do šuplíku, za pár let oživne.

Proč tento sálodlouhý úvod o lásce? Dneska jedna kamarádka říkala, že přece není otrok chlapa. Aby mu prala. A žehlila. Se svým přítelem jsou asi tak dvojnásobnou dobu, než já s božským. A je mladší o dobré tři roky než já. Zhodnoťte sami, nakolik je tento názor ovlivněn dlouhou dobou vztahu, a nakolik mládím. Já můžu zhodnotit jedině to, že jejího přítele, který stál dobrých patnáct centimetrů od ní, mi bylo v tu chvíli líto. Pan božský, který se u tohoto rozhovoru taky vyskytoval, byl možná v duchu moc rád za to, že všechny ženy nejsou stejné.

Neshoduji se s ní totiž. Já asi nejsem ten správný typ ženy do dnešní doby. Která je soběstačná, nezávislá a má svůj vlastní život, jenž přece nebude nikterak podřizovat svému muži. Setkávám se s tím častokrát. Já jsem ten typ, co uvaří oběd. Vyžehlí tričko a umyje záda. Rád. Nejsem otrok. Nejsem blbá. A nenechám si na hlavu... chápete co. Božský nemá nade mnou navrch. Božský není despota, který nemít teplou večeři, vyhodil by sváteční servis z nejvyšší poličky na zem. Se slovy: "Dobře Ti tak, náno blbá!"

Prostě mi přijde, že pokud se dva mají rádi -doopravdy rádi- tak neřeší, nakolik otrocké je vyprat zapatlané rifle. Nebo vstát dřív a usmažit palačinky k snídani.

Možná ale žiju v pohádce.
A pokud jo, tak autore - díky! Andersen s Němcovou se mohou jít v tom případě potupně  zahrabat.

27 komentářů

  1. ty jsi rozkošná! a já jsem stejná (ikdyž občas prskám :D), ale dělám to s láskou a ráda.

    OdpovědětVymazat
  2. to je ták hezký :)
    já jsem s Drahým skoro pět let ale i po tak dlouhý době (což je teda relativní ale je mi 22 takže pro mě to je dlouho) se na něj někdy jenom podívám nebo on se tak usměje a mě uplně zaplaví zamilovanost :) a vařit mu a chystat drobnosti mě baví pořád :)
    ať vám to vydrží navždycky! :)

    OdpovědětVymazat
  3. citim sa presne tak isto ako ty :)

    OdpovědětVymazat
  4. To je krásný :) napsala jsi to moc hezky ;)

    OdpovědětVymazat
  5. úžasný článek, ve většině názorů se s tebou naprosto shoduji, my spolu jsme dva a půl a myslím, že náš vztah bych nevyměnila za žádný, který mají např. mé kamarádky (určitě nevyměnila)
    "ženské" práce mi nevadí vůbec, když je dělám, dělám je z lásky, ne z otroctví...ale mám se dobře hlavně i proto, že můj drahý umí žehlit(lépe než já), péct a nejednou si přivstal aby udělal teplou snídani(jednou si přivstal o tři hodiny!:))je prostě úžasnej, co ti budu povídat:D
    nevím, proč se ti tady tak rozepisuji, za to se ti omlouvám...když ale vidím, že má někdo stejné štěstí jako já, tak nemůžu jinak než se taky "pochlubit" :D

    OdpovědětVymazat
  6. Holky, vy jste rychlíci - tak rychle komentovat! Děkuji :*

    A Alice i TinoRose - jsem moc ráda, že jste se rozepsaly, je to krásné a jsem za Vás moc ráda!

    Pěkný večer!
    Si.

    OdpovědětVymazat
  7. když se na mě usměje, protože se náušnice neválejí po celém pokoji, ale poslušně odpočívají v krabičkách, nebo když je buřinka na svém místě, takže na ní ráno potmě neuklouzne- v tu chvíli jsem vždycky ráda, že jsem přemohla svoje bordelářství. Vaření a pečení to je ale něco jiného- baví mě čekat na něho s cheescakem až přijde z noční...

    OdpovědětVymazat
  8. moc krásně napsané :) snad vám to vydrží navždy :) takovýho prince ti může každá jen závidět :)

    OdpovědětVymazat
  9. Pažitko, to je krásné! Moc pěkně jsi to napsala!!! :)

    Vendy - no to tedy!:)

    OdpovědětVymazat
  10. Silvi, krásně jsi to napsala :-)

    OdpovědětVymazat
  11. ano přesně tak :) konečně to někdo napsal !! jsem zastáncem toho, že ty ženské, které se tolik hrnou do toho, aby nebyly otrokyněmi atd a pak fňukají, že jim ten jejich ani nedonese kytku jsou s prominutím ubohé. Já zase četla, že moderní žena má být soběstačná, domácí práce se má rozdělit, chlap si má prát sám atd :) to čtu skoro všude , ale mě se to taky nelíbí :). Samozřejmě, snažit se musí oba :).

    OdpovědětVymazat
  12. Bezego, pěkně jsi to napsala. Shoduji se s Tebou. A poslední věta je bez debat - kdyby ženská dělala všechno a chlap seděl na zadku u telky, tak to taky není ono. Naštěstí božský takový není a moc rád se vším pomůže.

    OdpovědětVymazat
  13. Uplne krásne si to napísala, normálne si želám aby som si našla aj ja takúto lásku a tebe želám nech vám to vydrží navždy :)

    OdpovědětVymazat
  14. taky si nekdy rikam, ze nepatrim do dnesni doby..mam rada typicke zenske a muzske role.. chlapci nas maji zvat na vecere, otvirat dvere, nosit kytky, ochranovat nas a my/ ja jim to zase rada oplatim peci..(varenim, zehlenim apod.)... myslim si, ze pokud to ten druhy ale neprehani a nebere to jako samozrejmost..a neocekava denne teplou veceri, ale taky nekdy neco uvari sam/ nebo zena vzdy nepocita s tim, ze to jeji milovany bude pokazde platit, pak je vse v poradku...

    OdpovědětVymazat
  15. Krása. Já prostě miluju číst si o lásce. Přeju ti to i závidím naráz:) Krásný.

    OdpovědětVymazat
  16. Přeju si, abych jednou byla taky takhle krásně zamilovaná... A tobě přeju, aby to už bylo napořád...

    OdpovědětVymazat
  17. Nádherný a souhlasím! :)

    OdpovědětVymazat
  18. Dneska jsem objevila tvůj blog a strávila na něm už neskutečně moc času..! Je super, musím ho/tě pochválit :) A tenhle článek je vážně krásný

    OdpovědětVymazat
  19. Silvi, já jsem se zase probírala vědeckýma článkama na bakalářku a (kromě toho, že kafe funguje jako prevence rakoviny) jsem našla normálně studii o tom, že láska může být navěky, když se oba dva trochu snaží a úplně na sebe nekašlou :) ( http://www.spectroscopynow.com/coi/cda/detail.cda?id=24815&type=Feature&chId=3&page=1 )

    OdpovědětVymazat
  20. Jenže jak docílíte, aby si muž pral sám, žehlil sám, když koneckonců máte jeden prádelní koš a bylo by neekonomické prát několik různých praček stejného kusu oděvu, akorát na jednom je štítek On a na druhém Ona? A to samé u nádobí. Nemůžu říct, že bych tohle pro svého muže dělala ráda. Ale nedělám to ráda ani pro sebe. Něco jiného je uvařit mu. Ale on by také měl mít ručičky a když žena odjede, nemusela by mu navařit flotilu jídla a on by se o sebe měl postarat. Staral se o vás někdo, holčičky, tak jako o vaše muže maminky? Všechny přece potřebujeme, aby když budeme nemocné, aby nám uvařil vývar, aby se o nás staral, sám nakoupil, popral se s nádobím. Takže roztomilé rozmazlování ocamcáď, pocamcáď :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Ef, díky za reakci!
    Já jsem proti tomu, aby si každý pral sám a žehlil sám a umýval sám. (zavání mi to spíše spolubydlením, než "spolužitím") Nejsem ale taky pro to, aby žena dělala všechno, a muž vědom si toho, seděl u fotbalu a nehnul prstem. Mám skvělého muže. Který mi polívku udělá a vyměňuje propocené pyžamo, když jsem nemocná. A troufám si tvrdit, že rád. Takže opravdu to není o tom, že bych ho rozmazlovala do maminovských výšin, Ef.

    Možná je to jenom počáteční nadšení, kdy je žena do všeho tak nadšeně hrr, dokud nepozná, že tohle ji čeká celý život, dokolečka dokola. A mě by se to líbilo, kdyby to tak bylo. Mě to těší.
    Pěkný večer!
    Silvi.

    OdpovědětVymazat
  22. A samozřejmě - rozmazlovat se musí z obou stran. Což se mi dostává až až. Kdyby to tak nebylo, časem by se to "lítání okolo" možná trošku omrzelo - pro mě i pro něj.
    Si.

    OdpovědětVymazat
  23. to je krásný:) přesně chápu o čem mluvíš, nenechala bych se svym přítelem omezovat, ale když mu můžu namasírovat záda nebo uvařit, udělá mi to radost a necítím se jako otrok.

    OdpovědětVymazat
  24. Krásný článek, krásný názor..Jednou chci být taky tak šťastná :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost! ♥