Omlouvám se za pauzu. Znáte to. Třicet záznamů v diáři co splnit. Dvacet deadlinů. Propadlých. Popochopitelně. Dvěstě třicet tři chutí raději lelkovat, než napsat pár řádků. A žádná výčitka. Sakra, kde to jsme?
Za tu dobu, co jsem nepřispěla ani jedním písmenem z klávesnice, se toho zase stihlo. Strávili jsme s nejmilovanějším víkend v hotelu, který jsme měli jen pro sebe. Stejně tak i restauraci. Psí počasí nevyhnalo na výlety ani lidi. Asi nejsme lidi! Koukání za pětikačku na vyhlídce a pojídání domácích sušenek. Dlouhé povídání do noci, nekrásnější úsměv, který byl věnován jen a pouze mi a sto vzdechů v duchu "Ach můj Bože, za co si ho zasloužím?"
Cestou zpět mi zastavil u drogerie a vybírali jsme spolu kartáčky. Víte, on se na to vždycky tak nevěřícně dívá a říká něco jako Pro-bo-ha!, že se musím usmívat i teď, když Vám to tu píšu. Je to asi roztomilé mít holku, která se raduje z barevných kartáčků, sady ještě barevnějších fixek a nedá dopustit na všechno, co připomíná duhu.
Někdy je totiž moc prima vypadnout z šedi dnů alespoň ve chvíli, kdy si čistíte zuby růžovým kartáčkem... a to mi věřte!
SILVI, MY MÁME STEJNÉ KARTÁČKY! :))
OdpovědětSmazatJinak já jsem přesně taky taková, největší radost mi dělají blbůstky. :)
Jane, mámě něco společného, to mě vysloveně těší! :) Jsem ráda za Tvůj komentář, děkuji.
OdpovědětSmazatZnáme, moc dobře tuhle situaci známe a troufnu si říct, že úplně všichni :)
OdpovědětSmazatrozumím ti, kýčovitě barevným věcem mám vždycky velkou obtíž odolat :D
já si myslím že si ho zasloužíš přinejmenším za to, jak jsi tak krásně pozitivní! ;)
OdpovědětSmazatcuraprox?
OdpovědětSmazatja si kartacek vzdy peclive vybiram, aby byl krasne barevny a vesely...:)
Jé taky mám takové kartáčky. Můžu se jen zeptat? Jak děláš ten efekt fotky? Nebo už to tak je z foťáku?
OdpovědětSmazat(c) - je to vytvořeno presetem (šablonou) z Photoshopu Lightroom - stačí většinou jeden klik a máš to (tohle pak bylo doupravováno pomocí jasu a křivek)
OdpovědětSmazat