Pěknou neděli! :)

by moonfaceon.blogspot.com
Je neděle těsně před devátou. Sedím u velkého pracovního stolu mého božského muže a snídám jablečný závin, který jsme včera podle receptu jeho maminky upekli. Kypřící prášek mě pálí na jazyku (příště to chce ho důkladně promíchat s moukou a nejlépe ještě prosít. No jo, vaření s mužem má tu nevýhodu, že se nezabýváte tím, co je podstatné!) a tak nepříjemnou pachuť z jinak skvělého moučníku zajídám Actívií, protože ta přece je lékem skoro na všechno. Je s příchutí lesních plodů, což, a to mi dáte jistě za pravdu, by klidně mohly být plody čerstvě natrhané. Zbožňuji výkyvy počasí v (pod)zimních měsících. Stupně se najednou vyšvihnou do takových výšin, že by i olympijští skokani do výšky koukali, jak je to možné. Bez tréninku. Rosničky jsou, a na to vezmu jed, taky pěkně zmatené, protože chtěly žebříček hodit k ledu. A možná i doslovně.
Miluju tyhle velké stoly do tvaru U. Miluju mít po obou rukách materiály, které potřebuji k práci. Barevné prupisky a zvýrazňovače, které potřebuji snad o to víc. A jako  bonus tohoto stolu je nádherný pohled na velký rozkládací gauč, kde spí to nejkrásnější, co kdy spatřilo svět. Můj dokonalý muž. I po té době jsem šťastná. Způsobem, který ještě nikdo nedokázal identifikovat. Je mým světlem v životě. Důvodem, proč existuji.

A víte, proč miluju ten stůl? Zapomněla jsem Vám to vysvětlit. U sebe doma mám maličký stoleček metr široký. Ne, není to "celej metr, no teda!" - metr, ačkoliv se Vám to může zdát k uvěření nebo nikoli, je neskutečně malý prostor. Přidejte fakt, že se stůl kýve do stran. Je to jen pár úzkých desek z Jysku za pakatel. Hrozná pruda, to Vám povím. Pokud chcete mít na něm notebook klasické velikosti a otevřenou knihu tak chytrou, že z toho zrak přechází, vyčerpali jste místo. Pro papír, ruce nebo čaj. A tady mohu mít i ruce, jogurt, sto třicet sedm papírů s textem, o kterém nevím zhola nic, několik bedniček, s hudbou, několik hrnků, lepidlo, dva ovladače, jednu krabici s mobilem, dva mobily mimo krabici, dvoje papírové kapesníčky, velkou Kofolu v bílém kabátku a velkou skleněnou kouli, kde v zimním spánku odpočívá masožravá rostlina (z čehož dobrých 70% patří do vlastnictví mého muže, zejména pak masožravka, která by mě, chovat ji já, nějakým záhadným způsobem bezpochyby snědla místo mouchy)

Tento článek v podstatě nemá žádný význam, původně jsem Vám chtěla popřát hezký zbytek víkendu. Tak mi odpusťe, že se tohle přání, jak je mým zvykem, protáhlo zase na několik nicneříkajících odstavců. Semnou už to lepší nebude!

Takže tedy - PĚKNOU NEDĚLI VŠEM :)

2 komentáře

  1. Miluju velké stoly. Miluju svého muže. Miluju, že jdeš v neděli dělat něco produktivního, protože já se do toho teď taky hodlám pustit.

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle je pěkné hned takhle po ránu :) Můj muž má také velký stůl u kterého ráda sedávám :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost! ♥