Deštěm do vln píšu příběh


Já bývala hrozný cimprlich na vlasy. A déšť pro mě, jakožto aktivního majitele vlasové žehličky, byl prostě mor. Žádný med, ba ani čokoládové fondue. Blivajz. Normální blivajz s prošlou omáčkou, jen si to představte. Já na tom tak pracuju, aby mi půl metru po otevření vchodových dveřích někdo zvlnil konečky. Řeknu Vám, po tomhle vypadám jak blbeček. Vlasy mi lítají okolo hlavy, jako kdybych byla nabitá statickou elektřinou připravena kdykoliv nabít (a nebo taky zabít).
Dobře, je tomu pár dní, co jsem našla na streamu Blanku Haškovou s jejím pořadem a naučila mě v pořadí třetí účes v mé kariéře. (Já vždycky tak ráda koukám na ty holky, jak to mají krásně zamotaný a žasnu.) Takže už nepoužívám jen variantu nechám to volně/hodím to do copku a šlus, ale k nelibosti mého milého muže to zasponkuju nahoře a zbytek rozpustím. Znáte to, že jo. Ještě teď mi zvoní v uších jeho poznámka na kolotočích, když jsme viděly slečnu v takovém účesu! 

No jenže to není všechno, co mě naučila. Skvělou věcí je rychložehlení. V tom jsem tedy odborník přes prádlo a maminka vždy nevěřicně vrtí hlavou, jak je matematicky možné mít tak velkou kupu za tak málo času. Nepřímá úměra, říkám ji s pohledem vysokoškoláka.  Tak já Vám povím, už to umím i na poli dalšího žehlení! Ty vlasy, co mi sahají po ramena, mám vyžehlené za dobré dvě tři minuty! Jo, a důkladně, na to tedy bacha!

....
Už nejsem ten cimprlich, včera jsem měla sponkovací den a vlasy se mi zvlnily přesně podle plánu.A já to hodila za hlavu a místo toho si koupila čapku a ledabyle ji nasadila. 

                                                                          Teď už jen mašli. To aby mě našli!

Žádné komentáře

Děkuju za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost! ♥