Co byste udělali, kdybyste se nebáli?

zdroj:thefailtehouse.blogspot.jpg
Vlastně to zná většina z nás. Strach. Co se stane, když to udělám? Když zkusím něco nového. Když poplavu do neznámých vod. Co se stane, když skočím?

Když jsme se s mým nejmilejším rozhodovali, jestli se odstěhujeme 400 kilometrů od našeho rodného města, od milovaných rodičů, přátel a našeho zázemí, byla jsem na tom stejně. Strach z něčeho nového vždycky svázal moje ruce do neviditelné svěrací kazajky, z níž nebylo úniku. Kontrolka v hlavě blikala červeně a na světelné tabuli se objevila věta: Možná to nevyjde. Pokaždé, kdy si řeknete, že to možná nevyjde, nakonec se ten osud stočí špatným směrem a na vás bude čekat slepá ulice. To, na co myslíte, totiž výrazně ovlivňuje, jak se věci doopravdy stanou. 

Máme svou komfortní zónu, v níž se cítíme bezpeční. V níž je nám dobře. Žádná hrozba se nekoná, žádná světelná tabule poplašně nebliká. Všechno je klidné, hladina se nečeří, nebe netrpí na srážky. V komfortní zóně ale bývá stereotyp. Velký. A nuda. Větší. Prošli jste ji od začátku do konce a už to znáte. Nic nového vás nečeká. 

Jakmile ale tuto zónu překročíte, začnou se dít zázraky. Budete usínat přesně s tím pocitem, že dnešní den byl výjimečný a že stálo za to se přemoci a jít do toho. Něco vám totiž povím. Vystoupit z komfortní zóny totiž bolí. Co si budeme povídat. Něco uvnitř vás se hodně brání a do krve, která proudí celým tělem, rozlévá vzkaz: "Prosím tě, zastav to. Vykašli se na to." Jenže dobrá zpráva je, že ta pomyslná bolest za to stojí a na vás čeká odměna. Velká. Nenechte se proto zastrašit vlastním strachem. Buďte silnější.

zdroj: tumblr.com
Když se odhodláte, něco se zlomí. Život vám najednou přihraje fotbalový míč tak šikovně, že vy můžete ladným pohybem vstřelit gól do branky a užít si potlesk publika. Bude vám hrát do karet a vy zničehonic budete držet v rukou královskou postupku, s níž vyhrajete všechny sázky.

Když jsme sebrali všechnu sílu a odstěhovali se čtyři stovky kilometrů dál od svého dosavadního života netušíc, co nás čeká, něco se zlomilo. Naše odhodlání bylo odměněno. Když jdete štěstí vstříc, čeká na vás s otevřenou náručí. Jde o to jen zavřít oči a skočit. Je to totiž velká záhada, ale jakmile se rozhodnete skočit, narostou vám křídla. A vás čeká krásný let.

Co byste udělali, kdybyste se nebáli?
Udělejte to. Není třeba na nic čekat.


58 komentářů

  1. Neskutečně inspirativní článek Silvi!!! :) Kdybych neměla strach, to si nechám asi pro sebe.:))

    ϐlog ϐook of ϐeauty

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Niki, moc děkuji! Není třeba to říkat, je třeba to splnit. Každý den o maličký krůček. A za chvíli budeš v cíli! Držím palce!

      Vymazat
  2. Máš pravdu. Je to tak, že překonat tu pomyslnou komfortní zónu je kolikrát velmi nepříjemné. A nechce se nám zkusit nic nového. Jenže díky tomu našemu pohodlí nezažijeme nic nového, žádné dobrodružství. Chce se mi to změnit. Alespoň to občas zkusit ... Uvidíme :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krůček po krůčku. Každý den vystoupit ze své komfrotní zóny alespoň na krok. To dobrodružství za to stojí. Držím palce, ať se Ti to daří!

      Vymazat
  3. ja má práve obrovskú dilemu. chcem ísť študovať žurnalistiku, no moje (rodičovské) okolie ma stále prehovára, nech robím niečo iné, lebo aj tak nebudem mať zamestnanie blablabla. áno, rozumiem, možno mi chcú dobre, ale pre mňa je to len veľký a nepríjemný tlak, ktorý ma mätie a neviem, čo robiť :/ (a je tu aj ten povestný strach, že ak to vyštudujem, všetko sa naplní, alebo, že vyštudujem to, čo chcú oni a budem to celý život ľutovať)
    inak, myslím, že ty už pracuješ, máš v zálohe nejaké super zamestnanie, niečo čo by som mala ísť študovať ? ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kataríno, já bych šla studovat žurnalistiku. Jednoznačně bez váhání. Člověk, který dělá věci poctivě a s láskou, najde vždycky uplatnění. Neztratí se. Věř mi. Já chtěla taky studovat žurnalistiku, už na základní škole jsem o tom psala sloh na téma "Čím budu, až budu velká." ... na nakonec z toho sešlo. Strach i rodičovská otázka "s jiným oborem budeš mít větší uplatnění". A víš co? Houby s octem. Pokud člověk má něco rád, měl by to dělat. Kdybych se mohla vrátit o pár roků nazpět, šla bych na žurnalistiku, i když to znamenalo skoro olympijský trojskok z mé komfortní zóny. Takže být Tebou, tak zavřu oči a skočím. Přeji hodně energie ♥.

      Já už pracuji, to máš pravdu. Ale dělám v oboru, který mě naplňuje - věnuji se žurnalistice a online médiím. Neopustit komfortní zónu, tak asi dodnes prodávám v obchodě.

      Vymazat
    2. veľmi pekne ďakujem za povzbudzujúcu odpoveď :)

      Vymazat
    3. Do té žurnalistiky určitě běž. Já ji studovala na Karlově univerzitě a nelituju. Bylo to super, celé to studium. Studovala jsem totiž něco, co mě baví. Pak slyšíš, jak si každý stěžuje na svou školu, protože tam šel jen proto, aby prostě "něco" studoval. Vážně je důležité, aby tě ta škola bavila. A taky pak to zaměstnání. A je blbost, že neseženeš uplatnění. Ano, v médiích je čím dál méně peněz a propouští se, ale to je všude. A hlavně: obor žurnalistika už tě přímo připraví na to zaměstnání. Není to tak, že budeš studovat nějaký teoretický obor a pak vlastně nebudeš nic umět... Žurnalistika je super, aspoň an UK. Já pak tedy praxí v jednom velkém deníku zjistila, že zpravodajství úplně dělat nechci. Ale to, že umíš psát, je velká výhoda i v jiných oborech. Teď pracuju v marketingu a je to fajn :-)

      Vymazat
    4. Vidíš, Kataríno - není nad čím váhat!

      Vymazat
    5. Ďakujem za podporu, baby, keď mám obavy, čítam si vaše odpovede zase :)
      Práve dnes som vypisovala prihlášku.
      Držte mi palce na prijímačkách ;)

      Vymazat
  4. Ani si neumíš představit, jak moc mě to namotivovalo...neuvěřitelný článek plný Tajemství:)
    Momentálně se rozhoduji, zdali se přestěhuji do města 300 km vzdáleného, takže je to pro mě neskutečné, je to jako bych ten článek psala já sama, ale kdybych ho napsala já sama, nikdy by mi nedal tolik jako článek napsaný Tebou. Nutně jsem to potřebovala, uklidit si myšlenky, uklidnit své vnitřní já a tak...Děkuji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mili, jsem moc ráda, že tento článek měl pro Tebe smysl. Snad se rozhodneš správně! Budu Ti držet palce.

      Vymazat
  5. Moc hezky napsáno. Vím, že to tak je, jen je to opravdu velmi těžké. Můžu ale říct, že se na něco chystám a tvůj článek mě jen ještě víc nakopl. Děkuji :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Barbaro, tak to mám strašnou radost, že se k TOMU dokopeš! Jestli jsem byla trochu nápomocná, tak mě to zahřálo u srdce! Jen do toho! Skoč!

      Vymazat
  6. Já jsem překonala svůj strach a odstěhovala se 1 124 km daleko. A stálo to za to!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělé! Tady je jasně vidět, že odvaha se vyplácí!

      Vymazat
  7. ja bych se nejradši na všechno tady vykašlala, všechno tu nechala a odjela někam na srí lanku, našla bych si nějakou praci na baru a každý den bych chodila na pláž a učila se surfovat.. <3
    ale na druhou stranu si říkám, jestli tohle "vystupováníz komfortní zony" není spíš útěk před realitou..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juli, toť otázka! :-) Ale ta představa je krásná! Určitě by se našlo mnoho lidí, kteří ji zrealizovali. (Mám takhle na Hawaii kamarádku)

      Vymazat
  8. Tak tak treba sa uchytiť každej jednej možnosti..možno sa to už nikdy viac nestane a budeme to ľutovať...ja som mala tiež veľa snov...vravela som si to nikdy nevyjde...ale jedného dňa som si povedala...tým, že si budem vravieť, že to nikdy nevyjde..tak to aj tak bude...jednoducho som stopla tie blbé reči a začala sa činiť a naozaj mi to vyšlo....teraz mám tie krídla ako si spomenula na konci :)
    TatiLand

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tatiano, přesně o tom to je. Přestat o tom mluvit a začít něco dělat. I kdyby to třeba znamenalo malý krůček. Všechno se počítá. Mám radost, že Tobě se to podařilo a užíváš si svůj let!

      Vymazat
  9. Skvělý článek, pro mě je tohle asi celoživotní téma, protože mám dost úzkostně nastavenou osobnost a můj oblíbený citát: Nikdy nedovol strachu z prohry, aby ti zabránil vstoupit do hry:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělý citát. Díky, že ses o něj s námi podělila!

      Vymazat
  10. Krásne napísané, rozhodne súhlasím... :) Veta "jakmile se rozhodnete skočit, narostou vám křídla" ma dostala. Držím palce, nech vám je osud naklonený a nech sa vám darí aj 400 km ďalej :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Sonjo. Jsi moc hodná! Ať se daří i Tobě, ať už jsi kdekoliv.

      Vymazat
  11. Silvi, Ty mě sleduješ? :D.. Jsem přesně ten případ, který se jednoho dne prostě sbalil a po dlouhých utrápených nocích plných otázek, jsem se sebrala a šla... odstěhovat se 430 km daleko přes celoou republiku. A plně souhlasím, protože lidi a situace, se kterými se dennodenně setkávám, to je prostě k nezaplacení. Každý večer si říkám, že to byl krásný den, plný něčeho nového, rozvíjím se a dělá mi to radost. A mám radost i z toho, že nejsem jedinej takovej blázínek, kdo musel a chtěl udělat takový velký a rozhodující krok v životě. Každopádně nelituju toho a přeju každému, at jsou jeho rozhodnutí jen ta nejsprávnější, protože nejen rozum, ale i srdce je náš velký rádce. :) Hodně štěstí Silvi!! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roxi, skvělý příběh! Děkuji, že ses o něj podělila. Přeji mnoho dalších krásných večerů s pocitem, že to stálo za to!

      Vymazat
  12. Svatá pravda. Navíc ještě platí to, že člověk si všechno představuje mnohem dramatičtěji, než jak to ve skutečnosti je. A když se k tomu pak konečně dokope, nestačí se divit, jak to vlastně bylo snadný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jarko, to je přesné. Nakonec to není tak těžké, jak si člověk představoval!

      Vymazat
  13. Veľmi pekný článok. Súhlasím najviac. Presne tento obrázok s "comfort zone" a "magic" som si pred časom veľmi intenzívne prehrávala pred očami a pripomínala, v auguste som sa totiž zbalila a sama odsťahovala do Dánska. Takže tento článok mi hovorí z duše :) Áno, je to ťažké, áno, bolí to, áno, rozhodnúť sa nie a nie, ale verím , že to všetko preto, aby sa to skončilo úplne super skvele :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Basho, mám radost, že Tvé odhodlání přineslo úspěch!

      Vymazat
  14. Tak tenhle článek si musím někde uložit nebo vytisknout a nalepit na viditelné místo, abych se k němu mohla vracet pokaždé, když se u mě ta červená kontrolka rozsvítí! Úplně jsem se v tom totiž viděla. Jsou sice oblasti, ve kterých se ža tak nebojím překonat mou "komfortní" zónu a jít za svým cílem, ale stejně tak jsem zažila spoustu rozhodování, kdy jsem se prostě bála a radši zůstala "ve svém pohodlí". A máš naprostou pravdu, že když člověk z této zóny konečně vykročí, je to naprosto osvobozující a právě to dělá den výjimečným. Nechápu, že jsem si to doteď neuvědomila :) Musím na tom zapracovat. Snad se mi tak konečně povede změnit pár věcí v životě, které mi chybí ke štěstí. Moc děkuji za článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda! Napsala mi velká Monika G., kterou obdivuji za její nezdolnou píli a odhodlání! :) Děkuji za komentář!

      Vymazat
  15. já bych řekla, že jsem naopak prostě ten typ, který se až tak moc nebojí, před půlrokem jsem jela sama na 7 týdnů do bulharska pracovat (bez agentury), a ani jsem o tom moc nepřrmýšlela. A musím říct že to bylo nejlepší léto mého života, našla jsem spoustu přátel a poznala neskutečně moc lidí z celého světa a jako malý bonus jsem se hodně zlepšila v angličtině.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdy je lepší nepřemýšlet a skočit. Koukej, kolik benefitů to přineslo Tobě! :)

      Vymazat
  16. Najlepší post aký som za posledný čas na blogoch čítala! Normálne si ho ukladám do záložiek :)

    DanyLoveLife

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dany, ty jsi ale zlatá! Tak to děkuji za takovou poklonu :-)

      Vymazat
  17. Naprosto fantastický článek!!! Snad nebude vadit, pokud budu sdílet na FB, je to skvělá inspirace! :-) Díky!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ajo, tak to je pro mě velká čest! Moc děkuji!

      Vymazat
  18. Vykročila jsem ze své komfortní zóny - a... nedopadlo to dobře, ač jsem byla na změnu patřičně naladěná a odhodlaná. Ne vždy to vyjde, ač z příliš "sluníčkových" komentářů nade mnou mám pocit, že jsem asi jediná. ):-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K tomu se hodí jedno heslo:
      Take risks:
      If you win, you will be happy
      If you lose, you will be wise

      Vymazat
  19. Pekný príspevok, dokonale zahral na moju strunu. Zrovna som písala tiež o prekonávaní strachu z nezmámeho a nedávno som sa pustila do neprebádaných vôd a vyšlo to. Ja mám neuveriteľnú radosť a som na seba pyšná. Takže kto sa bojí, nech nechodí do lesa :)

    OdpovědětVymazat
  20. Moc pěkný článek!

    Zvu Vás na svou giveaway: KLIK

    OdpovědětVymazat
  21. Kdybych neměla strach, tak ukončím okamžitě školu a odcestuji do zahraníčí.
    No, bohužel, mám strach,

    OdpovědětVymazat
  22. Ahoj, moc pěkný blog, nechceš se navzájem odebírat?:)

    www.lucieglam.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  23. Pááni, tak tenhle článek mi mluví z duše. Přesně tohle jsem si potřebovala přečíst!
    Jinak super blog, sleduji ;-)
    mujfialovysvet.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  24. Krásný článek :) kdy bude další? :) netrpělivě vyhlížím :)

    OdpovědětVymazat
  25. Já mám strach z toho, že se nedostanu na studium Japonské filologie do Olomouce. Bohužel, s tím nic moc nenadělám a mohu jen doufat a přát si, že mi to vyjde :).

    OdpovědětVymazat
  26. Ze své komfortní zóny vystupuji pořád, a už jsem docela unavená :))) Nic se nějak extra nehýbe, ale aspoň já se vyvíjím. Pomalu, ale jistě. Ale věřím, že když se budu pořád snažit nežít ve stereotypu a riskovat, jednou to přijít musí :)
    Už totiž vím, že život není o tom, abychom našli sami sebe, ale o tom, abychom si vytvořili svoji osobnost.
    Тнє ∂ιαяу σƒ ριєяєттє

    OdpovědětVymazat
  27. Ahoj, máš moc hezký blog! Budu ráda když mrkneš i ke mě :) A můžeme se navzájem odebírat, co říkáš ?:) Dej vedět do komentů :)
    Můj blog zde http://lucieglam.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  28. Zaujímavý článok a pravdivý.
    Pridávam sa k čitatelom :)
    Štýl ženy

    OdpovědětVymazat
  29. Silvi,kdepak jsi?!Máme o tebe docela starost!

    OdpovědětVymazat
  30. Ahoj Silvi, kde jsi?? Už dlouho ses tu neukázala.. :/ Jinak se prosím podívej na g-mail něco důležitého jsem ti tam poslala tak prosím odpověz co nejdřív..

    OdpovědětVymazat
  31. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  32. Velmi inspirativní článek! Tvůj blog jsem objevila náhodou, když jsem hledala návod na blogger. Díky tobě jsem se vzhledem svého blogu konečně spokojená. Zpětně si teď čtu i tvé ostatní příspěvky a jsem z nich vážně nadšená. Píšeš opravdu krásně, jen mě trochu mrzí, že už v současnosti nepřispíváš. Ale to je jedno, i tak jsi úžasná! P.S. Za všechny ty rady ohledně bloggeru ti patří jedno velké, upřímné DÍKY :)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za vaše komentáře. Děláte mi velkou radost! ♥